Asistenční systémy ve vozidlech – v dnešní době téměř standard


Velké množství asistenčních systémů, které se starají o různé zájmové oblasti jak automobilu, tak samotného provozu. Znáte je všechny?

Asistenční systémy se postupem času stávají standardem ve výbavě aut a mnoho řidičů jejich přítomnost považuje za samozřejmost.

Rozdělujeme je do následujících skupin:

  • Systémy pro sledování a řízení dopravní situace
  • Systémy pro sledování a řízení stavu vozidla
  • Systémy pro sledování stavu řidiče

 

Systémy pro sledování a řízení dopravní situace

A) Systém ACC (Adaptive Cruise Control) se stará o:

  • Stejné funkce jako tempomat,
  • udržení nastavené rychlosti
  • hlídá prostor před vozidlem a eliminuje možnost srážky s vpředu jedoucím automobilem,
  • reguluje rychlost podle dopravy a počasí,
  • kontroluje bezpečnou vzdálenost od vozidla jedoucího vpředu.

B) Systém ACCplus je rozšíření pro provoz v rychlostech pod 30 km/h, kdy se běžný ACC vypíná.

C) Systémy CWS (Collision Warring Systém) a CAS (Collision Avoidance Systém) jsou systémy pro varování a prevenci před nehodami.

D) Systém BLIS využívá digitální kamery pro zjištění vozidel v tzv. mrtvém úhlu.

E) Systém LDW (Lane Departure Warning) varuje řidiče před nechtěným vyjetím z jízdního pruhu ve chvíli, kdy není zapnutý ukazatel směru.

 

Systémy pro sledování a řízení stavu vozidla

A) Systém ABV (Automatischer Blockierverhinderer), CBC (Cornering Brake Control) či SBC (Sensotronic Brake Control) je systém, u kterého je brzdný tlak určen nožní silou řidiče. Při prudkém brzdění ale může dojít nejčastěji na kluzkém povrchu k zablokování kol. V tu chvíli dochází ke ztrátě směrové stability a vozidlo se dostává do smyku. Aby se předešlo těmto situacím a zvýšila se bezpečnost vozidel, byl vyvinut protiblokovací systém ABS (Anti-lock Braking Systém).

B) EDS (Electronic Differential Systém) je systém pro asistenci při rozjezdu na povrchu, kde jsou pod každým poháněným kolem povrchy s různou adhezí.

C) Systém ASR (Anti Skid Regulation) zabezpečuje řiditelnost a stabilitu vozidla při rozjezdech nebo akceleraci tím, že zamezuje protáčení kol na vozovce s různými adhezními podmínkami pod každým poháněným kolem. Tyto protiprokluzové systémy se mohou objevit pod zkratkami ASC (Automatic Stability Control), DTC (Dynamic Traction Control), ETC (Electronic Traction Control), ETS (Electronic Traction Systém) či TCS (Traction Control Systém).

D) EBV (Elektronische Bremskraftverteilung) a EBD (Electronic Brakeforce Distribution) jsou systémy, které zabezpečují rozložení brzdného tlaku mezi nápravami.

E) Systém ESP (Electronic Stability Program) pro regulaci dynamiky jízdy je rozšířením systémů ABS a ASR, ty mohou ovládat prokluz nebo skluz pneumatiky jen v podélném směru, oproti tomu systém ESP reguluje skluz také v příčném směru. Kromě označení ESP používají různé automobilky například zkratky DSC (Dynamic Stability Control) nebo ESC (Electronic Stability Control).

F) Systém BAS (Brake Assist Systém) byl vyvinut, aby řidiči při brzdění v nouzi dopomohl k vyššímu tlaku brzd a jejich účinku.

G) Systém RDK (Reifendruckkontrolle) nebo TPM (Tyre Pressure Monitoring Systém) monitorují tlak vzduchu v každé pneumatice zvlášť a při jeho poklesu okamžitě informují řidiče.

Systémy pro sledování stavu řidiče

Spolehlivost výše zmíněných systémů je na vysoké úrovni a jejich funkčnost se průběžně kontroluje a testuje. V důsledku toho zůstává nejslabším článkem provozu sám řidič. Sice schopnosti plánovat své aktivity a řešit krizové situace má, nebo se jim může přiučit, ale u člověka je přirozené, že může podlehnout únavě, degradující jeho schopnost reakce a pozornost. Chování člověka je také jiné v různých emocionálních situacích či pod vlivem omamných látek. Proto se sledování stavu řidiče věnuje stále větší pozornost.

Systém DAM (Driver Alertness Monitoring) pomocí speciální kamery v interiéru řidiče pozoruje pohyb očí a frekvenci mrkání. S rostoucí únavou se četnost mrkání zvyšuje a doba zavření oka je delší. Monitorováním a včasným upozorněním řidiče je tak možné předejít například mikrospánku.

Dalším způsobem ke sledování kondice řidiče je kontrola životních funkcí, jako je krevní tlak nebo EKG. Při využití systémů monitorování stavu řidiče se v budoucnu počítá i s možností přímého zásahu do řízení a ovládání vozidla.

Na stavu řidiče také závisí v případě systému Alcoguard od automobilky Volvo. V případě, že řidič neprojde dechovou zkouškou po požití alkoholu, vozidlo nejde vůbec nastartovat. Lze nastavit určitou hladinu alkoholu, podle národní legislativy jednotlivých států.

Zdroje: allrisk.cz, pixabay.com, finance.cz, mesec.cz, autobible.euro.cz,

Nikola Zerrichová

Sdílet článek na sociálních sítích:

Aktuality

25.10.2020

Pojištění při střetu se zvěří BEZ SPOLUÚČASTI

Podzim je z pohledu dopravních nehod rizikovým obdobím, a to i pokud jde o střety zaviněné srážkou se zvěří. Jak se jim vyhnout a na co si dávat pozor?

číst více...

13.10.2020

Tipy pro kontrolu auta před zimou

Zima na nás nenechala dlouho čekat a přihlásila se již o své slovo, a to zejména na horách. Víte, jak správně připravit své auto na zimní období?

číst více...

9.6.2016

Nová kancelář v Ivančicích a Slavnosti chřestu

V průběhu měsíce května jsme otevřeli novou obchodní kancelář v Ivančicích u Palackého náměstí, na adrese Drůbežní trh 89/1. Propagaci pobočky jsme spojili s tradičními Slavnostmi chřestu, které se letos konaly již po dvaadvacáté.

číst více...

12.1.2016

Allrisk Magazín 2016

Najděte si chvíli času na přečtení celého čísla, protože uplynulý rok 2015 byl v mnoha směrech pro Allrisk přelomovým, a pro rok 2016 jsme pro vás připravili hned několik novinek, akcí a příjemných překvapení.

číst více...