Daň z nemovitostí

Daň z nemovitostí je jedna z majetkových daní. Postihuje všechny majitele nemovitostí, které jsou zapsané v katastru nemovitostí. Týká se to tedy vlastníků obytných domů, jednotlivých bytů v osobním vlastnictví, rekreačních objektů, zahrad, zemědělských pozemků, ale např. také nebytových prostor, garáží apod. Již druhým rokem ji musí platit také majitelé bytů v osobním vlastnictví, které byly převedeny z majetku státu, obcí nebo družstev. V žádném případě ji však nemusíte platit, když momentálně bydlíte v družstevním nebo obecním bytě. Nejste totiž skutečnými vlastníky bytu, ale pouze jeho nájemci, resp. uživateli. Družstevní byt vlastní právnická osoba – bytové družstvo a obecní byt je zase v majetku obce. Některé nemovitosti jsou přitom od daně zcela osvobozeny. Patří mezi ně například novostavby obytných domů a bytů, které trvale slouží k bydlení majitele nebo jeho blízkých, a to na dobu 15 let, počínaje rokem následujícím po vydání kolaudačního rozhodnutí. Daň rovněž nemusí platit majitelé rekreačních objektů z řad fyzických osob, které pobírají dávky sociální péče a jsou držiteli průkazů ZTP nebo ZTP/P, nebo vlastníci staveb, kteří změní systém vytápění z pevných paliv na systém využívající obnovitelné energie (solární, větrné, geotermální, biomasy) nebo stavebními úpravami sníží tepelnou náročnost stavby nemovitosti (daň však nemusí platit pouze 5 let od změny). Do roku 2007 se daň nevztahuje na občany, kteří získali obytný dům v restituci, od daně jsou zcela osvobozeny také nemovitosti ve vlastnictví státu nebo veřejně prospěšných či kulturních subjektů a další.
Formálně se daň dělí na daň z pozemků a daň ze staveb. Každá z nich se počítá trochu jinak a je podrobena jiným sazbám.
Základem daně z pozemku je výměra v m2, u zahrad či zemědělské půdy násobená průměrnou cenou půdy stanovenou místní vyhláškou nebo cenou uvedenou v zákoně.
Sazba daně se pak liší podle druhu pozemku, je udaná buď v procentech nebo v korunách na m2 a násobí se zvláštním koeficientem závisejícím na velikosti obce. Např. 1 m2 zastavěné plochy se násobí cenou 0,10 Kč, zatímco u stavebního pozemku cenou 1 Kč. Násobící koeficient v nejmenších obcích do 300 obyvatel je 0,3, zatímco v Praze dokonce 5,0. Nejvyšší daň tedy zaplatíte za pozemek ve velkých městech, zatímco v malé obci s několika málo obyvateli bude její výše spíše zanedbatelná. Daň ze staveb se počítá z výměry půdorysu nadzemní části v m2. U bytů a samostatných nebytových prostorů pak z podlahové plochy vynásobené koeficientem 1,2. Sazba daně se liší podle druhu stavby či počtu nadzemních podlaží a je stejně jako u pozemků násobená koeficienty v závislosti na velikosti obce. Vyšší daň tak platí majitelé rekreačních objektů či vlastníci nemovitostí ve větších městech, zvláště pak v Praze.

Daň ze staveb

Daní ze staveb se zdaňují podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období stavby spojené se zemí pevným základem, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí, nebo které kolaudačnímu rozhodnutí sice podléhají, ale jsou užívány bez jeho vydání nebo jsou dokončeny podle dřívějších platných právních úprav. Předmětem daně ze staveb jsou rovněž byty včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí (dále jen "byty") a nebytové prostory včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí (dále jen "samostatné nebytové prostory"), přičemž stavby, v nichž se tyto byty nebo samostatné nebytové prostory nacházejí, nejsou předmětem daně.

Daň z pozemků

Dani z pozemků podléhají pozemky tak, jak jsou k 1. lednu zdaňovacího období evidovány v katastru nemovitostí v členění podle druhů (viz výpis z katastru nemovitostí) bez ohledu na jejich skutečné využívání, a to orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, trvalé travní porosty, z lesních pozemků pouze kategorie hospodářský les, z vodních ploch pouze rybník s intenzívním a průmyslovým chovem ryb, zastavěná plocha a nádvoří, ostatní plocha. Výjimkou je pouze stavební pozemek, který se vymezuje odlišně od druhu pozemku evidovaného v katastru nemovitostí jako nezastavěný pozemek určený k zastavění stavbou, na kterou bylo vydáno stavební povolení a která se po dokončení stane předmětem daně ze staveb. Rozhodná je přitom výměra pozemku v m2 odpovídající půdorysu nadzemní části stavby, na níž bylo vydáno stavební povolení.
Každá z uvedených daní se stanoví odděleně a daň z nemovitosti je součtem těchto jednotlivých daní. Předmětem daně jsou pozemky a stavby, které se nacházejí na českém území a které jsou evidované v katastru nemovitostí.

Zdaňovací období

Za zdaňovací období se počítá kalendářní rok a poplatník je povinen podat příslušnému úřadu daňové přiznání do 31. ledna.
V případě, že přiznání bylo podáno v letech minulých a nedošlo od té doby k žádné změně, pak se přiznání nepodává.

Placení daně

Daň je splatná ve čtyřech stejných splátkách, přesáhla-li částku 1 000 Kč, v opačném případě se musí zaplatit nejpozději do 31. 5. zdaňovacího období. Výjimkou mají poplatníci, kteří provozují zemědělskou výrobu a chov ryb.
Ti pak platí daň ve dvou splátkách.

Daň z převodu nemovitosti

Tato daň je (stejně jako dvě předcházející) jednorázová. Základem daně je cena podle znaleckého posudku.
Pokud je cena kupní vyšší, pak je základem daně kupní cena. Sazba daně je 3 %. Poplatníkem daně je prodávající, kupující je ručitelem. Daňové přiznání je potřeba podat a daň zaplatit do tří měsíců od konce měsíce, v kterém byl vklad zapsán do katastru nemovitostí.